|
Putování, takto by se dala pojmenovat naše cesta na Altaj a zpět. Do tohoto pohoří ležícího v Altajské republice, na pomezí RF, Číny, Kazachstánu a Mongolska, jsme dojeli vlakem, mohli bychom říct od baráku až k horám. Celá cesta v jednom směru nám trvala 6 dní z toho 2 a půl dne bájnou transsibiřskou magistrálou, šírými a nekonečnými lány zapomenuté Sibiře. Cestu tam jsme si ještě zpestřili rychlou prohlídkou Moskvy. Naše první cesta v horách se ubírala Akkemským údolím k úpatí nejvyšší hory Běluchy, která nám ve své majestátné rozmařilosti nedovolila, abychom na ní stanuli. Posmutnělí, ale zároveň okouzlení s krásy Akkemské stěny se vracíme zpět Kučerlinským údolím do civilizace. Cestu zpět údolím nám zpestřuje sněžení, vcelku normální, kdyby nebyl konec července, holt sáňky v létě, mrkev v zimě. V Tjunguru organizujeme přejezd do oblasti severočujského hřbetu, přesněji do alplágru Aktru. Ráno vystupuje z auta na Kurajské stepi a děkujeme altajským božstvům, že jsme přežili tuto celonoční jízdu. Usínající řidič nás vpravdě nenechal usnout. Zde si dáváme náplast na bolístku nezdolané Běluchy a za bouřlivého počasí vystupujeme na Aktru 4.176 m.n.m. |