Pro vstup na území Tádžikistánu je potřeba turistické vízum. V české republice zastupitelský úřad neexistuje, nejbližší se nachází ve Vídni, kde jsme si taky svépomocí tento doklad vyřizovali. Nebyl to žádný oříšek, jak by se mohlo zdát, naopak nás mile překvapilo rychlé a bezproblémové vyřízení našeho požadavku do týdne, takže situace známá z ruských ambasád se nekonala.

Pro vyřízení je potřeba: vyplněná žádost (k získání např. zde:http://www.tajikembassy.org/embassy/consularsection.html, 1xfoto, pas, doklad o zaplacení z banky v případě, že neplatíte keš. Cena na 1 měsíc 80 EUR.

Adresa: Universitatsstr. 8/1a,
1090 Vienna, Austria
Consular Office Hours:
9:00 - 18:00 (M, T, W, T, F)
Lunch Break 13:00 - 14:00
http://www.tajikembassy.org/home.html

Do Uzbekistánu je potřeba taktéž vízum, v našem případě tranzitní. Zde už byla situace o poznání horší – z jednání úředníků se dala rozpoznat totalitní výchova, ale celkově se to jen odrazilo v určité zkostnatělosti celého úřadu – ku přikladu pro vyřízené vízum si je třeba přijet osobně, což celou záležitost minimálně prodraží. Nám vydali tranzitní vízum na 2x po 3 dnech, což je příjemná doba i na poznání části Uzbekistánu…

Pro vyřízení víza je potřeba: 1xfoto, vyplněný formulář (k získání zde: http://www.usbekistan.at/publish/uk/cat_index_7.shtml), pas s vízem cílové země (Tádžikistán), kopie Tádžického víza, kopie letenek (jízdenek). Poplatek se platí na místě – odkáží vás na banku na ulici cca 1km níž – nutný doklad o zaplacení. Není potřeba žádné pozvání z Uzbekistánu, jak se tvrdí na oficiálních stránkách ambasády – je to ověřeno – takže si lze obě víza zařídit bez pomoci agentury. Cena 50 EUR (dva vstupy).

Adresa: Pötzleinsdorferstrasse 49,
A-1180 Vienna, Austria
http://www.usbekistan.at.

Celé vyřizování víz jsme si dělali sami – ušetřili jsme tím značně financí, ale stálo to dost času – 3 cesty do Vídně. Kdo to má do Vídně blízko a má ochotu něco věci obětovat, tomu vřele můžeme doporučit tuto variantu. Jinak tuto službu poskytuje několik agentur.

V Uzbekistánu po nás nikdo žádnou registraci nevyžadoval, přesto jsme si vyžádali vydání ofic. registrační kartičky v hotelu, kde to nebyl problém a tuto jsme měli u sebe pro případ.

V Tádžikistánu je situace jiná – do 3 dnů od příjezdu je nutné se zaregistrovat na stanici OVIR (stejně jako v Rusku a v jiných zemích bývalého SSSR). Tuto možnost poskytují všechna větší města, při příjezdu z Uzbekistánu je to např. Pendžikent (OVIR je na hlavní třídě cestou k bazaru po levé straně) nebo samozřejmě při příletu do Dušanbe je zde možností více. My jsme napůl z organizačních důvodů a napůl z nedbalosti registraci neprovedli a problém nastal až při výstupu z Tádžikistánu – celník se briskně chytil možnosti si přivydělat, takže nás chvíli zkoušel (a je nutno přiznat že přesvědčivě), ale asi po hodině našeho předstírání duševní zaostalosti těchto snah zanechal a pustil nás bez úplatku pryč ze země. Zda by se to povedlo podruhé či jiným výpravám není zaručeno - proto věnovat hodinku registraci se zřejmě vyplatí…

Jinak při vjezdu do Tádžikistánu nám zase jiný celník neomaleně sdělil, že buď dáme po 10 USD na hlavu a rozloučíme se hned nebo nedáme nic a bude následovat „prověrka“. Co jsme si vybrali? Ano, B je správně! Sice kompletní přebalování batohu nepatří k příjemným činnostem, avšak na druhou stranu  jsme se vyhnuli zbytečným výdajům, nepřispěli jsme ke zbytečnému rozmazlování a demoralizaci místních úředníků a vůbec celá situace se nesla tak trochu v humorné rovině. Takže nic strašného.Je si ale třeba dobře sledovat své věci a peníze v rukou šikovného skořápkáře…Hlavně je vhodné do deklarační kartičky přiznat vše cenné dopodrobna.

Na internetu na oficiálních stránkách horolezeckého tábora Vertical Alaudin (http://fanyvertical.ru/en/rest/1194520198/1196857114.htm ), který je jediným a solidním zázemím v oblasti, jsme našli zprávy o nutnosti složení nehorázných poplatků za povolení k pobytu v Fanských horách – ve výši cca 50USD a poté 1USD za den pobytu apod.. Měly to být oficiální poplatky stanovené místní samosprávou. My jsme sice tábor Vertikal obcházeli z daleka, ale nakonec jsme se setkali s místními průvodci a poté i ve vlastním táboře domlouvali dopravu do Sarvody a nikde nikdo po nás naštěstí tyto poplatky nechtěl. Nabyli jsme dojmu, že je platí pouze organizované skupiny zařizující svůj pobyt přes aktivní představitele Vertikalu.

Zplacení této jsme se nevyhnuli, přišel ji vybrat tajemný mužíček v noci s čelovkou na hlavě, měl hezký průkaz a dostatečnou hladinu alkoholu v krvi na kuráž, takže jsme po pravosti funkce a průkazky nepátrali a usmlouvali cenu na celkem 4 USD za 4 osoby.(Čili jsme si zaplatili 1 den pobytu, mělo jich být mnohem více…). Sliboval nám potvrzení, které jsme si nevyzvedli. Celník při výjezdu se pak letmo na zaplacení tohoto poplatku ptal, ale brzy jeho snaha ochabla. Takže bez problémů…

Opakovaně si letenky necháváme vyřizovat agenturou Bemett z Frýdku-Místku s výbornými zkušenostmi. (http://www.bemett.cz/)

Jsou velice ochotní vždy najít tu nejlevnější variantu někdy v nepřeberné nabídce spojení a navíc nabízejí stejnou cenu, jako bychom zaplatili při koupi u letecké společnosti.

Proto díky šikovnosti zástupce agentury nakonec zvítězila zajímavá varianta přepravy: letecky se společností Aeroflot z Varšavy do uzbeckého Taškentu. Původně jsme chtěli letět z ukrajinského Kyjeva, ale díky výhodnému kurzu koruny vůči polskému zlotému bylo rozhodnuto.

Zvolili jsme tuto podivnou variantu hlavně z finančních důvodů (podobně jsme to udělali v minulých dvou letech při cestě na Kamčatku a do Kirgizstánu - letěli jsme z Kyjeva). Letenky z Kyjeva resp. z Varšavy jsou prostě levnější než přímý let z Prahy, avšak je třeba počítat s časovou rezervou (v případě Kyjevy cca 24 hod navíc) a samozřejmě cenou dopravy, v našem případě vlakové, do místa odletu.

Jaké jsou další možnosti?

Lety do Dušanbe přes Moskvu jsou obecně dražší a poskytuje je např.Rossiya-Russian airlines (bývalý Pulkovo airlines) nebo Turkish airlines.Výhodnější jsou lety do uzbeckého Taškentu. Z Prahy je nejlevnější Aeroflot, další možnosti jsou Ural airlines a Ukrainian mediterranean, pak je tady velice výhodná možnost z Varšavy (viz výše), z Kyjeva existuje několik spojů se společnostmi Uzbekistan airways, Transaero, Siberia airlines a Ukrainian mediterranean, které jsou cenově velmi výhodné, ale lítají jen některé dny v týdnu a nutno podotknout, že hrozně neprakticky.

V Taškentu s výhodou využijete metro – platí se za vstup 250SUM, jízdenka platí až do vynoření. Jinak existuje tady hustá síť autobusů – jízda za 250SUM a také maršrutek. Od železničního nádraží v Taškentu odjíždí bus č. 40 na letiště. Pro cesty mezi Samarkandem a Taškentem máte několik možností: nejlevnější a nejklidnější cestou je vlak za cca 6000 Sum/os, dále je to bus za cca 10 000 Sum/os a my jsme vyzkoušeli také domluvit si prostě klasické taxi, které bylo nejrychlejší a vyšlo nás na 1 5000Sum/os.

Samarkandu působí taktéž hustá síť autobusů a maršrutek za podobné ceny.

Přeprava Samarkand – hranice s Tádžikistánem lze realizovat maršrutou nebo taxi, které odjíždějí ze stanoviště cca 200m od náměstí Registan (cena cca 6000 – 10 000 Sum za mašinu). Přechod přes hranici je možné realizovat pouze pěšky. Na druhé straně většinou stojí nějaká auta, která Vás vezmu dále. V Pendžikentu existuje taktéž bohatá síť maršrutek. Autobusy do hor odjíždějí z autobusového nádraží, které je dosažitelné maršruty č. 1 a 4 od bazaru. Vždy se jedná o jeden ranní spoj do několika okolních vesnic (V našem případě do vesnice Artuš za 6+3 Somoni/os). Po sjezdu z hor do městečka Sarvoda jsme využili pak pro přepravu zpět do Pendžikentu najatého soukromého řidiče nejdříve za 40 Somoni a poté za 150 Somoni (s přestupem v Ajni). V druhé části výpravy přeprava z Pendžikentu do horské vesnice Zimtut vyšla na cca 8 Somoni/os. Ke konci výpravy jsme se vraceli od jezera Iskanderkul zpět do Pendžikentu několika najatými auty s přestupy v Sarvodě a a Ajni.

Další nejenom dopravní možnosti viz perfektní stránky Slavomíra Horáka: http://slavomirhorak.euweb.cz/index1.htm

Mapové podklady jsou skromné. Mapu Fanských hor je možno stáhnout na známém a perfektním mapovém serveru: http://mapy.mk.cvut.cz/

Je v měřítku 1:100 000 a postačí k dobré orientaci v terénu. Jsou v ní zakresleny všechny významné sedla i s udáním výšky a obtížnosti výstupu. Mapu je možné zakoupit také v knihkupectvích v Taškentu a snad i v samotném Tádžikistánu (byla vydána v Taškentu).

Za mírně vyšší cenu lze tuto mapu také zakoupit v naších knihkupectvích v Praze na Senovážném náměstí a v knihkupectví Kiwi (vhodné pro plánování trasy dopřdu).

Jako příjemná pomůcka při orientaci poslouží mapa s GPS body, kterou jsme pro Vás zakreslili.

Schémata, mapy a řadu praktických informací najdete na stránkách alplágru Vertical Alaudin: http://fanyvertical.ru/en/rest/1194520198/1196857114.htm

Nějaké horolezecké nákresy na stránkách Vladimíra Kopylova v sekci Pamiro-Alaj: http://mountains.tos.ru/clmb.htm

Český průvodce zatím neexistuje, jeho vydání připravuje Michal Kleslo z Pamír7000: http://www.pamir7000.cz/knihy/

Nám dobře posloužily často přímo dokonalé a podrobné popisy tras ruských výprav, jsou doplněny i fotonákresy, zde několi odkazů (většinou pouze rusky):
http://www.fany.ru/
http://www.mountain.ru/world_mounts/pamiro-alay/
http://www.marshruty.ru/
http://www.skitalets.ru/regions/    (tento server obzvláště doporučitelný!)

Jako dobrý pomocník při přesunech a dopravě po Uzbekistánu posloužila mapa Freytag and Berndt „Central Asia“ 1:750 000 běžně dostupná v naších knihkupectvích nebo podobná od Lonely Planet.

Jak Uzbekistán, tak především Tádžikistán jsou nesmírně příjemnými zeměmi z řady hledisek, jedním z nich je také krásný pocit, že si zde můžete dovolit téměř cokoli co se týče nákupů a návštěv restaurací, jelikož ceny jsou většinou více nežli lidové. Tak nějak jako Vy tady se většinou cítí západní turisté během svých cest po střední Evropě. A je fajn si to konečně také vyzkoušet! Nejlepším místem pro nákupy potravin jsou tržiště, která nejenom že uspokojí materiální potřeby cestovatelů, tak navíc taková návštěva středoasijského bazaru je nezapomenutelným kulturně-společenským zážitkem. Z domova je vhodné si vzít jedině rýží v sáčcích (místní nebyla nikdy dobře vařitelná), kvalitní sladkosti typu mussli tyčinek apod., pokud děláte ovesné vločky, tak mléko v prášku – jinak všechny základní potraviny na hory jsou zde běžně k dostání. Je vhodné nakoupit před odjezdem do hor, např. v Pendžikentu, v horských vesnicích obchody neskýtají tolik možností.

K vaření je nejvhodnější používat benzinové vařiče typu MSR (i když při kvalitě zdejšího benzínu nalévaného zrezivělými vědry přímo ze sudů počítejte téměř jistě s ucpáním i takového nezmara jakým je MSR Dragon-Fly ). Na možnost koupení plynových kartuší do plynových vařičů nelze spoléhat!

Někdy některé potraviny nejsou k dostání na tržišti – poté je třeba pátrat v nedalekých obchodech. Alkohol překvapivě není problém, jeho prodeji se věnují jen některé obchody. Zdejší vodka je velmi jemná a chutná – vřele doporučujeme! (po našem přání o co nejdražší vodku jsme dostali vlajkovou exportní butylku za cca 60Kč).

Jak bylo zmíněno výše pro plné nasycení Vašeho žaludku Vám bude v průměrné jídelničce stačit tak 100Kč na osobu. K jídlům je spousta zeleniny a zajímavým zážitkem se může stát ochutnávka zdejších piv. Nesmí chybět samozřejmě čaj.

Cestopisy z Tádžikistánu se hemží zprávami o převařování vody a průjmových onemocněních. My můžeme připojit naší zkušenost: V „civilizaci“, tj. ve městech jsme pili pouze balenou vodu, ale v restauracích jsme jedli a pili vše bez omezení. Taktéž na horách jsme pili vodu BEZ převaření ze všech potoků a řek cestou a až na jeden incident, kdy jsme prodělali průjem po pití vody z jezera (Kulikalon), se za celu dobu nevyskytly větší střevní obtíže. Žádné filtry na vodu ani velké převařování. Prostě žádné drama… Tolik naše zkušenosti.

Uzbekistán jako evropštěji vyhlížející země nabízí ubytování na dobré úrovni, určitě se tady najde řada drahých luxusních hotelů, o které jsme pochopitelně neprojevili zájem. Během našeho krátkého pobytu v Samarkandu jsme využili služeb příjemného malého hotýlku – gastinicy Registan nedaleko od slavného stejnojmenného náměstí. Nocleh v pokoji o ruském standartu se společnou sprchou na chodbě nás vyšel na 12 000 Sum/os (bohužel je to cena s příplatkem pro cizince, kterému se vyhnout nelze).

V Tádžikistánu jsme vyzkoušeli bývalý hotel „Inturist“ v Pendžikentu, kdysi chvála socialistického stavitelství a ROH rekreace, nyní zaprášená stavba s nostalgickou atmosférou zašlé slávy. Na pokojích, kde kdysi byla dokonce klimatizace nyní stále ještě sem tam něco funguje, jako např. televize, ale třeba evropské (!) záchody jsou zákeřně zabetonované a musíte ven do vražedné latríny. Je tady ještě řada jiných pozoruhodností a překvapení, často jen pro silné povahy, každopádně ty zážitky a kolorit, který na Vás tady čekají rozhodně stojí za to. Nocleh tady stojí různě, dle toho, nakolik Vás odhadnou místní správci – nám se povedlo spát i za 5 USD za osobu a noc. V každém případě se připravte na neobyčejně vstřícný přístup chlapíků správců, kteří dychtivě vyhlížejí každého turistu, napojí ho, nakrmí, za babku Vám udělají jídlo na čas, který si zvolíte, nabídnou rady ohledně dopravy i horských treků apod.

Hotel hledat nemusíte – jeho správci si Vás najdou většinou již při přechodu hranice sami.

Dokud tady nebude jezdit mnoho prachatých turistů, zůstane snad tento hotel požehnáním pro všechny turisty-našince…

Ubytovací možnosti v horách nabízí ve Fankách tábor Vertikál Alaudin. Služby jsou komplexní – je tady možnost i stravování, bani apod. Ceny: http://fanyvertical.ru/en/

Dále je to skomírající turbáza u jezera Iskanderkul, kde je možnost ubytovat se v chatkách nebo i vyspat se ve vlastním stanu na pláži u jezera.

Táboření v horách je bezproblémové, stany lze postavit kdekoli.

Signál mobilních operátorů je dostupný pouze v okolí větších měst a kolem komunikací a některých vesnic. V horách není zhola nic. Možnost zapůjčení satelitního telefonu nabízí horolezecký tábor Vertical Alaudin. Zde se také budete obracet s žádostí o průvodcovství a s případnou potřebou záchranné akce.

Síťová zásuvka je stejná zhruba jako u nás (např. pro dobití akumulátorů nebo mobilu).

Je proveditelná nejlépe v bankách a je většinou bez poplatku. Běžně zde také po domluvě zaplatíte Dolary a Eury (např. za dopravu soukromému řidiči apod..).

Aktuální kurzy měn v době naší návštěvy (přelom 8-9/2007):
1 CZK….. 0,17 TJS
1 CZK….. 62,6 UZS
1USD….. 20,3 CZK